MUKDENTSKÝ INCIDENT
18.září 1931 – 18.února 1932
Japonsko, jež bylo hospodářsky slabé, se snažilo si najít své nové území pro zlepšení svojí hospodářské situace.Na severovýchodě Číny se pro Japonsko přestala situace dobře vyvíjet, když Šang-Sue liang přešel na stranu kuomintangské vlády. Proto na počátku 30.let vtrhlo na území Číny a rychle obsadilo severovýchodní část říše.
Japonsko mělo již před konfliktem na území Mandžuska jednotky. Jednalo se o bezpečnostní armádu o síle 5.000 mužů, jež měla za úkol především ochránit občany Japonska na tomto území a jejich majetek a také hlavně Jihomandžuskou dráhu. Dalšími vojenskými silami Japonsko disponovalo na území dnešní Koreje na Liaotungském poloostrově.
Po řadě japonských provokací v létě 1931 došlo v noci z 18- na 19.září 1931 k výbuchu na železniční trati severně od Mukdenu. Poté zaútočily japonské oddíly na jednotky čínské armády v tomto prostoru. Odůvodnění Japonska bylo jednoduché-pouze bránili svoje území. 21.září překročila japonská armáda Mandžusko-korejské hranice a i přes protest čínské vlády i samotné Společnosti národů rychle obsazovala další čínské území. Japonsko si u Společnosti národů stále tvrdilo jedno-,,chráníme japonské občany na tomto území´´.
Velmoci v tomto prostoru-USA a Velká Británie-vůbec nezasahovaly do probíhajícího konfliktu. Pouze byla pověřena komise Společnosti národů pod vedením lorda Lyttona, aby byla situace prošetřena. V té době se ale na vysokých postech Japonska projednávalo odtržení Mandžuska od Číny a zřízení loutkového státu. Japonská vláda, jež nemohla nebo nechtěla zastavit postup své armády, připravila již výnos o zřízení loutkového státu pod hlavičkou Japonska.
5.února 1932 bylo celé území Mandžuska dobyto japonskou armádou. Tím Japonci ovládli více jak 1/3 čínské rudy, továren, elektráren apod...Jen elektrárny z území Mandžuska dodávaly většinu elektřiny do severní a východní části Číny. Ocelárny v Mandžusku zase byly schopny dodat 40% celo čínské produkce.
Dne 1.března 1932 byl vyhlášen samostatný stát Mandžukuo. Do jeho čela byl dosazen Japonci pověřený poslední císař z čínské dynastie Mandžuů-Pchu-I.
15.září byl podepsán japonsko-mandžuský protokol, jímž Japonsko uznalo Mandžukuo jako samostatný stát. Mandžukuo zase naoplátku uznalo platnost japonských práv a legalizovalo pobyt japonské armády na svém území. Ovšem odpočátku bylo jasné kdo je tady pánem.
Na jaře roku 1933 bylo svoláno jednání států Společnosti národů a to rozhodlo neuznat stát Mandžukuo. Jediný proti bylo Japonsko. Ovšem nikdo neuděla vůbec nic k zastavení japonské agrese. Japonsku se tak otevřela cesta k uskutečnění svých cílů-ovládnutí Asie s použitím hospodářského potenciálu Mandžuska.
ČÍNA
160.000 mužů
velitelé: Zhang Xueliang, Ma Zhanshan, Feng Zhanhai
JAPONSKO
66.000 mužů
velitelé: Shigeru Honjó, Jiró Minami
Postupující japonská vojska
Mapa oblasti z roku 1931 ještě před útokem Japonska
Zdroje:
palba.cz
Wikipedie
fronta.cz (Mapa)
18.září 1931 – 18.února 1932
Japonsko, jež bylo hospodářsky slabé, se snažilo si najít své nové území pro zlepšení svojí hospodářské situace.Na severovýchodě Číny se pro Japonsko přestala situace dobře vyvíjet, když Šang-Sue liang přešel na stranu kuomintangské vlády. Proto na počátku 30.let vtrhlo na území Číny a rychle obsadilo severovýchodní část říše.
Japonsko mělo již před konfliktem na území Mandžuska jednotky. Jednalo se o bezpečnostní armádu o síle 5.000 mužů, jež měla za úkol především ochránit občany Japonska na tomto území a jejich majetek a také hlavně Jihomandžuskou dráhu. Dalšími vojenskými silami Japonsko disponovalo na území dnešní Koreje na Liaotungském poloostrově.
Po řadě japonských provokací v létě 1931 došlo v noci z 18- na 19.září 1931 k výbuchu na železniční trati severně od Mukdenu. Poté zaútočily japonské oddíly na jednotky čínské armády v tomto prostoru. Odůvodnění Japonska bylo jednoduché-pouze bránili svoje území. 21.září překročila japonská armáda Mandžusko-korejské hranice a i přes protest čínské vlády i samotné Společnosti národů rychle obsazovala další čínské území. Japonsko si u Společnosti národů stále tvrdilo jedno-,,chráníme japonské občany na tomto území´´.
Velmoci v tomto prostoru-USA a Velká Británie-vůbec nezasahovaly do probíhajícího konfliktu. Pouze byla pověřena komise Společnosti národů pod vedením lorda Lyttona, aby byla situace prošetřena. V té době se ale na vysokých postech Japonska projednávalo odtržení Mandžuska od Číny a zřízení loutkového státu. Japonská vláda, jež nemohla nebo nechtěla zastavit postup své armády, připravila již výnos o zřízení loutkového státu pod hlavičkou Japonska.
5.února 1932 bylo celé území Mandžuska dobyto japonskou armádou. Tím Japonci ovládli více jak 1/3 čínské rudy, továren, elektráren apod...Jen elektrárny z území Mandžuska dodávaly většinu elektřiny do severní a východní části Číny. Ocelárny v Mandžusku zase byly schopny dodat 40% celo čínské produkce.
Dne 1.března 1932 byl vyhlášen samostatný stát Mandžukuo. Do jeho čela byl dosazen Japonci pověřený poslední císař z čínské dynastie Mandžuů-Pchu-I.
15.září byl podepsán japonsko-mandžuský protokol, jímž Japonsko uznalo Mandžukuo jako samostatný stát. Mandžukuo zase naoplátku uznalo platnost japonských práv a legalizovalo pobyt japonské armády na svém území. Ovšem odpočátku bylo jasné kdo je tady pánem.
Na jaře roku 1933 bylo svoláno jednání států Společnosti národů a to rozhodlo neuznat stát Mandžukuo. Jediný proti bylo Japonsko. Ovšem nikdo neuděla vůbec nic k zastavení japonské agrese. Japonsku se tak otevřela cesta k uskutečnění svých cílů-ovládnutí Asie s použitím hospodářského potenciálu Mandžuska.
ČÍNA
160.000 mužů
velitelé: Zhang Xueliang, Ma Zhanshan, Feng Zhanhai
JAPONSKO
66.000 mužů
velitelé: Shigeru Honjó, Jiró Minami
Postupující japonská vojska
Mapa oblasti z roku 1931 ještě před útokem Japonska
Zdroje:
palba.cz
Wikipedie
fronta.cz (Mapa)
Pokud si dobře pamatuji, po výbuchu měl po trati ještě v klidu projet japonský expres, takže šikovní Japonci přišli s tím, že výbuch zničil jen jednu kolej a rychlík jel tak rychle, že to zničené místo přejel jen po jedné koleji...........
OdpovědětVymazat