sobota 6. února 2010

He-111

He-111 byl střední dvoumotorový bombardovací letoun, jež se stal společně s Bf-109 asi nejznámějším symbolem Luftwaffe za druhé světové války.



Počátky:

He-111 byl vyvíjen od počátku 30.let jako rychlý poštovní letoun, ale od počátku se sním počítalo ve vojenském letectvu. Prototyp V4 byl veřejnosti představen roku 1936 jako civilní letadlo. Od roku 1937 tyto letadla podnikala i tajné přelety nad SSSR, Francií a Británií.

Od roku 1935 Heinkel pracoval na předsériové verzi označená A-0. Tím vznikl dolnoplošník s trupem v podobě doutníku s prosklenou přídí a dvěma řadovými motory BMW V1 o výkonu 447 kW, maximální rychlost byla jen 310 km/h a tak Luftwaffe letouny do služby nezařadila.

První verze ve službách Luftwaffe byla B-1 (1937) s motory DB-600. Ta byla zkoušena během občanské války ve Španělsku a díky své rychlosti převyšoval nejen bombardéry konkurence ale i protivníkovi stíhačky. Díky tomu přetrval názor, že nepotřebuje mnoho obranné výzbroje, což zapříčinilo v bitvě o Británii jejich velké ztráty. Díky své odolnosti konstrukce byl schopen se ale vrátit i těžce poškozen zpět.



Nasazení ve službách Německa:
První nasazení mělo být proti ČSR v případě války v roce 1938, ale většina letadel byla ještě ve Španělsku. Ty se vrátili až v březnu 1939. Ve službách luftwaffe bylo premiérové nasazení v kampani proti Polsku, kde v brzkých ranních hodinách srovnali polská stálá letiště se zemí. Od 1.září se účastnili náletů na Varšavu. He-111 se úspěšně účastnil německých útoků na Norsko, Francii, Belgii a Nizozemí. V Belgii a Nizozemí úspěšně napadali města, čímž přispěli ke kapitulaci těchto států. Poprvé He-111 výrazně narazil až v bitvě o Británii kde utrpěli obrovské ztráty. He-111 se účastnil bojů v Africe, Balkáně a na východní frontě. I přes svou postupnou zastaralost vydržel ve výzbroji Luftwaffe až do konce války.





He-111 v cizích službách:
Slovensko (získalo v roce 1943 dva He-11 H-10 pro výcvik parašutistů. Jeden byl zničen v září 1944 a druhý byl  zabaven německou armádou)
Rumunsko v roce 1940 obdrželo 32 letadel he-111 H-3. Přiřazeny k bombardovací skupině Grupul 5 bombardament.
Španělsko
Bulharsko (min. 1 He-111. Od roku 1947 nesl civilní označení-i přesto stále nesl kompletní výzbroj)
Čína (nepotvrzeno)
Maďarsko
SSSR (jeden kus, jež byl ukořistěn u Stalingradu)


V rumunském letectvu-zde známý letoun s číslem 32

Technické údaje:
(údaje souhlasí pro verzi H-6)

   *Osádka: 5
   *Rozpětí: 22,6 m
   *Délka: 16,6 m
   *Výška: 4,2 m
   *Nosná plocha: 87,6 m²
   *Plošné zatížení: 137 kg/m²
   *Hmotnost prázdného stroje: 7720 kg
   *Vzletová hmotnost: 12 030 kg
   *Maximální vzletová hmotnost: 14 075 kg
   *Pohonné jednotky: 2× 12válcový řadový motor Jumo 211F-1, každý o výkonu 986 kW
   *Poměr výkon/hmotnost: 0,082 kW/kg

Výkony:

    * Maximální rychlost: 400 km/h
    * Dostup: 8390 m
    * Stoupavost: 5185 m za 20 min
    * Bojový dolet: 2800 km s plnou zásobou paliva

Výzbroj:

    * do sedmi kulometů MG 15 nebo MG 81 ráže 7,92 mm
    * 1× kanón MG FF ráže 20 mm (v přídi letounu)
    * 2× kulomet MG 131 ráže 13 mm (za kokpitem)
    * 2000 kg pum (přepravováno mimo pumovnci) a 1× 500kg puma uvnitř pumovnice
    * 2000 kg pum v pumovnici

Přehled verzí:

Heinkel He 111 A-0
Heinkel He 111 B-0
Heinkel He 111 B-1
Heinkel He 111 B-2
Heinkel He 111 C
Heinkel He 111 D-0
Heinkel He 111 E-0
Heinkel He 111 E-1
Heinkel He 111 E-3
Heinkel He 111 E-4
Heinkel He 111 E-5
Heinkel He 111 F-1
Heinkel He 111 F-4
Heinkel He 111 G
Heinkel He 111 J-1
Heinkel He 111 P-0
Heinkel He 111 P-1
Heinkel He 111 P-2
Heinkel He 111 P-3
Heinkel He 111 P-4
Heinkel He 111 P-6
Heinkel He 111 H-1
Heinkel He 111 H-2
Heinkel He 111 H-3
Heinkel He 111 H-4
Heinkel He 111 H-5
Heinkel He 111 H-6
Heinkel He 111 H-8
Heinkel He 111 H-8/R2
Heinkel He 111 H-10
Heinkel He 111 H-11
Heinkel He 111 H-11/R2
Heinkel He 111 H-12
Heinkel He 111 H-14
Heinkel He 111 H-14/R2
Heinkel He 111 H-15
Heinkel He 111 H-16
Heinkel He 111 H-16/R1
Heinkel He 111 H-16/R2
Heinkel He 111 H-16/R3
Heinkel He 111 H-16/U1
Heinkel He 111 H-18
Heinkel He 111 H-20/R1
Heinkel He 111 H-20/R2
Heinkel He 111 H-20/R3
Heinkel He 111 H-20/R4
Heinkel He 111 H-21
Heinkel He 111 H-22
Heinkel He 111 H-23
Heinkel He 111 Z-1
Heinkel He 111-Z-2
Heinkel He 111-Z-3


He-111 v RAF

Heinkel z Hendonu
He-111 H-20 W Nr.701152 je jedním z pouhých sedmi letadel tohoto typu zachovaných dodnes. Jeho původ u Luftwaffe je nepříliš jasný. O to jasnější je že se jednalo o výsadkářský typ. Byl schopen unést až 800kg materiálu ve dvou zavěšených bednách pod trupem. V původním spodním střelišti byl místo gondoly pro kulomet výstup pro výsadkáře-polní úprava pro výsadky. To by mohl být důvod proč si jej vyhlédl Col. Herold Watson, jež velel skupině, která vyhledávala technicky zajímavá letadla poraženého nepřítele.

He-111 H-20 W.Nr.701152 nesl klasický kamuflážní schémat na svrchních plochách, zatímco spodní plochu byly černé. Na trupu měl letoun volací znak NT+Sl. Po ukořistění američany jej čekalo zabarvení původních označení (až na částečně zamalovaný volací znak, který byl přetřen na NT+HL). Trámové kříže byly nahrazeny znaky USAAF.

Původně byl Heinkel určen k letovým zkouškám v USA. Později k tomu vůbec nedošlo. Letoun byl přelétnut sice do Cherburgu, ale tam se ukázalo že pro rozměrný Heinkel není na přidělené eskortní letadlové lodi pro něj dost místa.  Od transportu do USA bylo ustoupeno ve prospěch pokrokovějších strojů jako Me-262 či Do-335.

Opuštěný letoun nakonec zaujal příslušníky slavné americké 56. stíhací skupiny 8. letecké armády, jež pomáhali se shromážďováním kořistní techniky. 2.července 1945 proto s He-111 přelétli na svou domovskou základnu Boxted v Británii. Zde dostal nový nátěr (no nátěr-spíše jenom označení USAAF).

Na konci léta 1945 se začala jednotka stahovat do USA a svůj Heinkel si vzít nemohla. Proto jej předali RAF na základně North Weald. Odtud jej Britové 14.10.1945 přelétli na základnu Heaston. Stroj disponoval ještě původním německým zbarvením a americkými znaky. Stroj se 9.listopadu 1945 stal součástí výstavy Bitvy o Británii, kde získal zase (i když nepůvodní) zbarvení Luftwaffe.  Po výstavě byl letoun odstaven ke šrotování. Naštěstí unikl zničení a roku 1947 byl uskladněn na základně Sealand. V září 1955 byl vystaven v Londýně u příležitost výročí bitvy o Británii. Zde získal zcela neautentické zbarvení i označení. Spolu s dalším He-111 či Me-109 nebo Ju-88 byl vystaven u kasáren Horse Guard.

V 60.letech byl uskladněn na základně St.Athan, s vyjímkou pár měsíců. To se podílel na natáčení velkofilmu Bitva o Británii. V této době mu byla zřejmě sejmuta horní střelecká věž. Od sedmdesátých let je uskladněn v muzeu Bitvy o Británii  v Londýně s volacími znaky NT+HL (H je po amících.)

Zdroj:Modelář 7/2007

Žádné komentáře:

Okomentovat