sobota 6. února 2010

Beredskapsmuseet


Její děla mířila přes Oresundskou úžinu do okupovaného Dánska.
Stavem pohotovosti je ve Švédsku označováno období od dubna 1940 do německé okupace v květnu 1945.
14.dubna 1940,krátce po německém útoku na dánsko a norsko, požádal náčelník generálního štábu švédských ozbrojených sil ,generál Thronell vládu o přidělení dvou milionu korun určených na stavbu dělostřelecké baterie v obci Djuramossa u Helsingborgu. Baterie měla být vyzbrojena čtyřmi děly ráže 152mm s dostřelem 24 km. Její součástí bylo postavení PL obrany,polní nemocnice a velitelské stanoviště. Potřebné peníze byly uvolněny 25.dubna, práce byly zahájeny o tři dny později. Zakázka byla zadána firmě Skanska Cement,která, při nasazení 1000 pracovníků, dokončila betonáž během 14 dnů. Montáž zbraní ohmotnosti 29 tun proběhla mezi 13. a 22.5.1940. Dne 7.června byla baterie prohlášena za operčně způsobilou. Její obsluha byla zpočátku ubytována ve stanech nebo u civilních osob. 15.června byly kasarna  dokončena,jen několik ste metrů od postavení děl. Dvoumilionový rozpočet byl pochopitelně překročen. Stavba stála nakoec 3,4 milionu švedských korun.

Hlavní cíle baterie:
Vpřípadě německé agrese vůči švédsku měla baterie za úkol odstřelovat nádraží a přístav v dánském městě Helsingor,
velitelské stanoviště Wehrmachtu na zámku Kronborg a postavení německého dělostřelectva v obcích Gilleleje a Hornbaek. 
 V dostřelu baterie byla samozřejmě i úžina Oresund rozprostírající se napříč průlivem u švédské osady Viken. Je zajímavé,že tuto síť švédové obsluhovali ve spolupráci s němci což bylo pro spojence dost nevýhodné. V době 2.světové války byla baterie HB trvale udržována ve stavu vysoké bojové pohotovosti, střelba měla být zahájena do 5 minut od vyhlášení poplachu. Ani během víkendu nemohlo opustit pevnost více než čtvrtina mužů. Celkem baterii obsluhovalo 400 příslušníků švédského námořnictva. Do května 1945 vystřelila baterie HB celkem osmkrát, vždy na cvičné cíle vlečené průlivem Oresund. Baterie byla pozoruhodná tím, že její primární cíle se nacházely na území cizího státu, navíc v té době okupovaného armádou třetí země, s níž Švédsko nebylo (a ani nechtělo být) ve válečném stavu. V historii švédské neultrality se jednalo o ojedinělý případ. I po skončení  druhé světové války zůstala baterie HB aktivní. Ještě v letech 1968-1970 byl podzemní velitelský bunkr modernizován tak, aby odolal atomovému úderu a jeho poslední  Oresúprava se uskutečnila v roce 1988. Baterie HB absolvovala po roce 1945 celkem 6 cvičných střeleb, poslední v roce 1982, během rozsáhlého vojenského cvičení nazvaného SYDFRONT (jižní fronta). Ostré střelby baterie Helsingborg byly pravidelně monitorovány ruskými plavidly operujícími v průlivu Oresund. V roce 1982 odeslal ruský kapitán špionážního trawleru veliteli baterie radiogram tohoto znění:,,Je úžasné že dokážete střílet z tak starých děl´´´.

Baterie byla deaktivována roku 1991 v důsledku přijetí nové švédské obranné doktríny po rozpadu SSSR. Kasamety tří ze čtyř děl byly zality betonem, aniž by došlo k demontování zbraní, jediné zbylé dělo ráže 152 mm, velitelský bunkr a stanoviště kanonu Bofors ráže 40 mm se staly muzealními exponáty. V prostorném hangáru a na pozemku v blízkosti podzemního velitelského bunkru je vystavena řada dalších zajímavých exponátů muzea, které však nemají přímý vztah k baterii Helsingborg. Za pozornost stojí kanon Bofors m/57 ráže 75 mm lafetovaný v pancéřové věži. V letech 1957-1975 bylo vyrobeno kolem 90 těchto kompletů, které se staly výzbrojí 30 pobřežních baterií. Kuriózní švédský způsob kamufláže představuje laminátový kryt pancéřové věže, který svým drsným povrchem a nepravidelným tvarem připomíná skálu. Mezi další pozoruhodné exponáty patří švédský tank m/40k zkonstruovaný v době 2. světové války, československý  PL kanon ráže 80 mm model 1922 (první mobilní PL zbraň švédské armády)nebo houfnice Rheinmetal-Borsing ráže 105 mm,model 1939. Pancéřová jednodělová věž Bofors tvořila do roku 1927 výzbroj bitevního křižníku Dristigheten. V letech 1939-1998 byla součástí dělostřelecké baterie v Trelleborgu. Vojenské automobily zastupuje štábní Volvo L3314 Valpen, protilodní střely reprezentuje okřídlená Rb 315 poháněná proudovým motorem.

Muzeum bývá přístupné od března do listopadu. Nejdéle je otevřeno v červenci a v srpnu, denně od 11 do 17 hod 

Žádné komentáře:

Okomentovat